Podzimní vzpomínání, Americké volby a zamyšlení, zda má tohle vůbec nějaké reálné rozuzlení.
Přiblížil se podzim, doba teplých bund, šál, čepic, rukavic a ranních mlh společně s temnými večery. Tyto doby bývaly dříve vyhrazeny klidnému rozjímání u rodinného krbu, popíjení čaje a vyprávění pohádek či příběhů. Bývala to taktéž doba večírků, svařeného vína a vyletění v přírodě.
Jestli mě moje paměť neklame, všechny tyto věci skončili za covidu. Konkrétně tehdy, když velká část společnosti připustila, aby hláška “Neslavte Vánoce”, “Nestýkejte se”, “Nenavštěvujte se” a “Nejezděte za babičkou či dědečkem” byla hrdinné heslo, které všichni akceptovali jako nutnou oběť pro blaho společnosti. Nebyly to pouze slogany ale taktéž zákaz shromažďování, při kterém kromě oficiálních orgánů horliví lidé ve vlastním zájmu poctivě sledovali, zda toto pravidlo někdo neporušuje s prstem připraveným na tlačítku rychlého vytáčení policie.
Nechci zde popisovat, jak ponižující bylo nosit roušky, dodržovat rozestupy jako malé děti nebo nechat na sebe štěkat od personálu na všemožných místech. O tom už jsem psal mnoho a v zahraniční literatuře je to taktéž velmi dobře rozebráno. Stejně tak zde nechci mluvit ani o tom, kolik újmy způsobilo uzavření škol, sportovišť, kulturních zařízení a vyhození části obyvatel ze společnosti, kteří se rozhodli pro volbu, zda tuto život-chránící vakcínu chtějí či nikoliv.
Kromě všech těchto zákazů tu byl taktéž zákaz mluvení. Ač se to může zdát neuvěřitelné, nebylo dovoleno se vyjadřovat nikomu, kdo nesdílel společný názor a projevoval skepsi či přímo kritiku těchto opatření. Proto taktéž články, které jsem psal nebo publikoval se nikdy nedostaly do éteru nebo je nemohl nikdo sdílet. Těch věcí bylo více, od cílené cenzury vládních úředníků či policejních orgánů až po tresty 5 let vězení za vyjádření názoru, který patrně zpětně mohl být i pravdivý. Nešlo tedy pouze o korupci, zde se jednalo o kompletní umlčení (někdy i násilné) té části společnosti, která na ni poukazovala.
To všechno se zde odehrávalo a nikdo nevěděl proč. Nyní, po Amerických volbách, které skončili vítězstvím Donalda Trumpa a taktéž Elona Muska (Twitter Files) a taktéž Roberta F. Kennedy (Covid odboj) se zdá, že se mainstreamový příběh najednou změnil. Všechny ty věci nebyly pouze konspirace, snůška blábolů nebo výmysly Ivony Dvořákové z Horní Dolní, všechny tyto věci se opravdu staly a byly spáchány velmi závažné trestné činy s mnoha důsledky a mrtvými.
Velmi přízračně, se taktéž začal měnit proud vyprávění v hlavním českém médiu - tedy České Televizi. Ač je to s překvapením, již se mluví otevřeně o propadu ekonomiky, inflaci, poklesu mezd, problémech na Ukrajinské frontě, jsou zde zprávy o výběru členů Trumpovi administrativy, kteří přímo tvrdí a zastávají názory, za které se u nás trestalo vězením. Tento příběh rozhodně otřese neochvějnou zdí našich intelektuálních elit a udělat z těchto 4 let smysluplnou pozitivní historku, ve které všechny názory, které byly perzekuovány se ukáží být pravdivé je velmi těžké. Nemyslím si, že by ani největší naši marketingoví specialisté toto dokázali ale třeba mě překvapí.
Já osobně se domnívám, že změna v Americe už sama povede k ukončení perzekucí u nás. Nyní tyto perzekuce ztrácí smysl, jelikož perzekuovaná strana je v USA u moci a taktéž zde není již finanční motivace, která by ji zaštiťovala. Lajcky řečeno, vše již bylo rozkradeno a nyní nás čeká velmi drsný dopad do reality. Což můžeme pozorovat denně při nákupech, pronájmech bytů či snaze koupit nemovitost. O máslu nemluvě.
Nyní ale k nějakému reálnému rozuzlení celé této patálie. Již dříve jsem psal o “Obdivuhodném tichu” a bohužel se nejenom potvrdilo ale ještě stále trvá. Problém spíše spočívá v tom, že tyto věci jsou u nás skutečně velmi hluboce až generačně zakořeněny. Mě to dříve nikdy nenapadlo ale v podstatě celá naše DNA musí být poskládaná z potomků nebo genů, kteří většinu těchto systémů přežili a tedy podřídili se. Takovéto geny už patrně evolučně nejdou odstranit pouhou změnou systému a jak jsme viděli za covidu, stále se vrací zpět do starého a známého systému, ve kterém fungují nejlépe. Taktéž nyní rozumím tomu, čemu se v Německu říkalo “Kolektivní vina" (Kollektivschuld), která pocházela z období národního socialismu před druhou světovou válkou.
Já jsem se této kolektivní vinně vyhnul a to tím, že jsem byl narozen až po revoluci a taktéž tím, že jsem se za covidu odpoutal od společnosti a ač nerad, byl vyhozen jak ze společnosti tak z větší části rodiny, okruhu známých, přátel, spolužáků, kroužků a jednou i z práce. Nyní ale jak fungovat se zbytkem společnosti, který má tuto kolektivní vinu na sobě. Problém tady bohužel je, že tito lidé vlastně ani neví, co se kolem nich děje. Jak je tedy chce vinit? A to myslím zcela seriózně.
Jak vím z rozhovoru s jedním pánem na ulici valná část společnosti nečte, neposlouchá a nepotřebuje se vzdělávat, je jim to takzvaně jedno. To samozřejmě není tak úplně pravda, oni čtou a nebo poslouchají ale pouze to, co je v oficiálním rádiu, kanále nebo jim to pustí spřátelená strana. Jinak by přeci za covidu nemohli vědět, jaká opatření mají dodržovat. Problém ale je, že k nim se nikdy nedostane nějaký hlubší rozbor, ponaučení nebo nedej bože morální lekce z všech věcí, kterých se dopustili nebo která zapříčinili. V tomto případě je skutečně pro ně výhodné nečíst, neargumentovat a nepřipouštět jiný názor. Otázka ovšem je, zda a to jsem psal již taktéž dříve, tato strategie může být účinná v 21. století informačních technologií. Dle mého názoru se nevyhnou alespoň minimální intelektuální otočce, která jim bohužel naboří jejich tvrdě vydobytý systém.
Jak ale s tím dále. Tedy mojí vizí nikdy nebylo poukazovat na nešvary společnosti nebo se snažit získat peněžní zisk z politických výhod - taktéž jsem za to nikdy nedostal ani korunu. Cílem všech těchto článků bylo pokusit se zabránit zkáze a zvýšit povědomí ohledně chyb, které směřovali ke stavu, ve kterém se již pomalu nacházíme.
Co z toho plyne. Dle mého nemá smysl intelektuálně se pokoušet rozebrat všechny tyto souvislosti, globální události, finanční toky a celý komplexní systém, jak se vlastně covid a celé to čtyřleté období povedlo realizovat. Byla by k tomu nutná vysoká dávka inteligence, chuti věci řešit, čas a taktéž otevřená diskuze, která v Čechách rozhodně není pravidlem a snad není ani tradiční, co tak pozoruji.
Přikláním se k svému dřívějšímu závěru a to jak už z historických, jazykových či kulturních tradic, že zkrátka o samotném období se v České Republice bude mlčet a nebude se diskutovat. Rozhodně se přiřkne morální výhra protistraně ale to pouze z důvodu změny v zahraničí, domácí tlak bohužel na tyto věci nemá takový vliv, jak bychom si rádi mysleli. Proto se domnívám, že český intelektuální prostor bude vyhrazen spíše těm stejným věcem, které se neustále opakují a hlubší intelektuální rámce bude třeba vždy diskutovat či rozebírat na zahraniční půdě.
Rozuzlení jsme tedy dostali v podobě výhry naší strany v Amerických volbách, budiž to zadostiučinění a doufejme, že naše historie se snad nebude znovu opakovat, tak jako po druhé světové válce, kdy to byly právě Američané, kteří osvobodili Evropu. S tímto pocitem, si jdu užít oslavy 17. listopadu a podívat se, zda vypadají už trošku lépe, než před 4 lety.
