Itchy Feet - Smích povznáší

Smích povznáší

Itchy Feet - Skandinávci na cestách

Skandinávci v tropickém pásmu

Itchy Feet ve Finsku na rybách

V tomto díle se Itchy Feet podivá do Finska a vyrazí na ryby. 

Technologie 21. století

Velmi mě zaujal tento graf, který ukazuje adaptaci jednotlivých technologií ve společnosti. Opravdu jsou s námi všechny věci, které považujeme za samozřejmé, tak krátce?



První průmyslová revoluce započala v Anglii v druhé polovině 18. století a trvala až do druhé poloviny 19. století. Přinesla sebou transformaci z rukodělné výroby na automatizované manufaktury. V těchto manufakturách měl každý dělník na starosti pouze malou část výroby - montáž, natírání, lakování a nestaral se o celkový výrobek.

Druhá průmyslová revoluce - označovaná jako revoluce technologická započala koncem 19. století.  Do této druhé fáze můžeme zařadit rozšíření telegrafu, telefonu, železniční dopravy, automobilů, elektřiny a dalších výdobytků, které vznikaly za první republiky a při první světové válce.

Za další milník lze označit rozšíření počítačů a internetu po druhé světové válce kolem roku 1960, který zapříčinil expanzi firem jako IBM, Microsoft, Apple, HP, Google a dalších, kteří se zasadily o rozvoj počítačů a internetové sítě.

Na závěr je klíčový rok 2007 ve kterém Apple uvedl na trh první iPhone. Tímto krokem se začala psát éra mobilních telefonů, které nám umožňují využívat je pro nákupy, komunikaci, sdílení informací, poslechu hudby či sběru dat.

Všem těmto změnám předcházel rozmach v přírodních vědách a poznatcích lidstva v jednotlivých oborech. Od druhé průmyslové revoluce je to elektřina, jejichž aplikace v jednotlivých oborech umožnila všechny tyto objevy. Bez elektřiny, by žádný z těchto vynálezů ať už v medicíně, chemii, informatice, fyzice či biologii nebyl schopen fungovat.

Samotná elektřina je s námi nyní pouhých 150 let. Můžeme říci, že se začala více rozvíjet od roku 1870 kdy Thomas Alva Edison představil světu první žárovku.

Sto padesát let - to není zase tolik ale díky tomu dnes máme téměř 8 bilionů populace na celé planetě, jsme schopni cestovat tisíce kilometrů a taktéž umíme s jediným přístrojem zasadit, vypěstovat a sklidit úrodu pro několik set osob. Z tohoto úhlu se zdá až pozoruhodné, jak rychle se člověk na tento standard zvládl adaptovat.

Samotná adaptace je taktéž velice ohromující, skutečně je člověk a jeho organismus schopen zvládat všechny technologické vynálezy bez vedlejších účinků?

Velikonoce ve světě v podání Itchy Feet

Venku nám začínají podzimní plískanice, Vánoce skoro za dveřmi a proto je to nejlepší čas, připomenout si, jak slaví Velikonoce v podání Itchy Feet!

Žurnalistika není zdarma

Možná si občas někdo říkáte, proč novinové články vypadají tak jak vypadají. Nemají moc obsahu, délkou připomínají úryvek o dvou odstavcích, fotografie jsou pořízené z fotobanky a titulek hlásá to nejbulvárnější, co se k tématu váže. Pokud se podíváte do obsahu potom zjistíte, že se jedná o stejné zprávy přebírané z České tiskové kanceláře (ČTK) pouze trošku upravené. Jediným originální obsah jsou většinou komentáře, které se vztahují k politické situaci a už z autorova jména lze odhadnout jaký názor bude zastávat a co v daném textu najdete. Objektivita nula a připadá hodnota taktéž žádná. Většina novin či takzvaných "novinářů" má dávno už svoji agendu a píše pro svůj konkrétní názor.
Stejnou situaci, jako výše popsanou, můžeme najít i jak u tištěných médií tak u internetových deníků. Proč tomu tak je?

Pokud se podíváme do světa, najdeme pár vyjímek. Jako příklad můžeme uvést americký deník New York Times, německý Zeit Online, či britský The Guardian. Všechny tyto deníky poskytují zpravodajství, které se snaží přijít s analýzou, reportáží či obsahem, který není triviální. Jak se ale tyto deníky liší od těch našich či okolních méně kvalitních?

Odpověď by se dala možná najít v tomto vtipném komiksu:

Ano, je to o penězích. Kvalitní žurnalistika, stejně jako všechno, vyžaduje čas, peníze a tvrdou práci. To co pozorujeme v posledních několika letech, je přímo ovlivněné vzestupem internetu. Díky internetu začali klesat tržby tištěných deníků. Lidé je přestali kupovat a místo toho raději vyhledávali informace online. S tímto trendem se museli novinový vydavatele nějak vypořádat, bohužel, jejich strategie, kterou zvolili, nebyla úspěšná.

Tato strategie spočívala v jednoduchém předpokladu - tištěná média budou pozvola zanikat a proto je nutné zaměřit se na online média a z nich generovat zisky. Tedy snížit náklady a naopak generovat zisk pomocí reklam a návštěvnosti na webu. To vedlo k propouštění skutečných novinářů, kteří na svoji práci potřebovali čas a peníze. Místo nich je nahradili lidé, kteří umí co nejrychleji vyprodukovat jakýkoliv obsah, který přitáhne pozornost a zvýší tím návštěvnost, tedy i zisk z reklam. Tímto krokem se postupně deníky jako Mladá Fronta, Lidové Noviny, Hospodářské noviny a další dostali na úroveň bulváru typu Blesk či AHA a začali s nimi soupeřit o čtenáře.

Problém ovšem byl, že všechny tyto deníky neměli žádné know-how jak bulvár vlastně vypadá. Blesk či AHA za sebou mají mnohaletou historii a neskrývají, že se věnují tomuto tématu. Všechny dříve "seriozní" deníky tuto bitvu prohráli a nejen to, v podstatě ztratili veškerou kredibilitu, kterou předtím ještě měli. Proč by také měl někdo číst novinky, když jejich obsah je totožný s bulvárními články, které kolují v tunách po internetu? Mnoho zahraničních deníků, již žádá čtenáře o placení na jejich provoz a výdaje. Stejně by to mělo být u nás, měla by to být snaha zaměřit se na menší čtenářský okruh ale udržet ho svojí kvalitou. Za kvalitu je nutné platit a doba, kdy byly noviny zdarma už by měla odejít. V zájmu naší společnosti a v zájmu celé žurnalistiky.