30 listopadu, 2024

Revize: Držte si klobouky, máme tu rok 2025

Už to bude téměr 5 let, co jsem v lednu 2020 sepsal článek s názvem:"Držte si klobouky, máme tu rok 2020".

Teď na konci roku 2024 bych jej rád revidoval a taktéž ho použil jako takové srovnání, kam jsem se za těch téměř 5 let posunul. 

Revize z ledna roku 2020


Vezmu to postupně - v lednu 2020 jsem napsal tyto body: 
  • V Číně vypukla epidemie Corona Viru, který již zabil 132 lidí a brzy patrně zachvátí celý svět. 
  • V Austrálii vypukly požáry, které zabily přes 1bilion zvířat a zničily velkou část přírodních ekosystémů.
  • V Turecku bylo zemětřesení, které poranilo 1000 osob a 80 osob usmrtilo.
V současnosti už nevěřím na žádnou apokalipsu a ani nějaké skutečně ničivé změny v počasí. Pokud tu je nějaká změna, tak bude vybalancovaná přírodou - někde spadne více vody, někde méně, někde se oteplí a jinde ochladí. Země je uzavřený ekosystém a tedy, pokud se někde vypustí více látek, tak se ta změna promítne jinde ale nenastane žádný kolaps.

Je s podivem, kolik energie a propagandy se investovalo do toho implementovat tuto apokaliptickou představu do lidí a do ekonomiky. Člověka to udiví, když o tom slyší ale v podstatě všechny ty změny nemíří na nějaké lepší fungování nebo šetrnější zacházení. Spíš je to o omezení chudších a zdražení prostředků pro nižší konzumaci. Což vidíme i na inflaci a všem dalším.

Další odstavec z roku 2020 zněl:
  • Ledovce na Antarktidě již prokazatelně tají - led je zde nejtenčí za posledních 30 let.
  • V historii měření byly nejteplejší roky 2013, 2014, 2016, 2018, 2019
  • Je 29. ledna a venku je jarní počasí
  • Obezita a zdravotní problémy způsobené sedavým způsobem života jsou hlavními zabijáky.
  • Téměř 30% všech lidí je obézních.
  • Setrvale se snižuje IQ a mnohem více lidí je závislých na internetu, mobilech, televizi a videu.
  • Kolabují základní služby, nikdo nenese za nic zodpovědnost a "digitalizace" je slovo, které se používá ale nikdo jí skutečně nerozumí.
Rozdělil bych ho na dvě sekce, první sekce je opět globální oteplování a tam jsem nyní přesvědčen, že ty věci nemají reálný podklad. A i kdyby ano, nerozumím tomu jak tomu v lokálním měřítku můžeme nějak bránit. Pokud je problém s nedostatkem vody nebo vyšší hladinou moře, tak ho řešte na daném místě ale aplikoval globální kontrolu klimatu nelze. 

Další odstavec byl správný. Obezita a zdraví lidí je skutečně hlavním problémem a za covidu jsme to viděli taktéž. Ohledně IQ a Internetu bylo moje pozorování správné, v tomhle případě technologie nás skutečně dělají více "idiotskými" než tomu bylo v čase knih a naopak umožňují snadnější propagandu, cenzuru, dohled či manipulaci. Taktéž osobně souhlasím se zákazem smartphonů pro mladší generaci, minimálně ve škole. Jedná se o počítač, který mohou využívat například doma nebo ve volném čase ale nikoliv non-stop. Rád bych taktéž viděl návrat k psacím potřebám a klasickému stylu výuky, které umožňují zapojit mozek, sociální interakci a taktéž sportům a fyzické aktivitě. 

Kolaps základních služeb nastal hned při první lockdownu, stejně jako infrastruktury a společnosti. To ale není dáno změnou klimatu ale alokací zdrojů pomocí dotací a subvencí, které vedou k zanedbání oprav, nesprávné alokaci prostředků a kompletní opuštění inovací. Stejně tak nadměrná digitalizace není benefitní a mnoho úkonů bylo více efektivních v klasickém analogovém provedení. 

Následně jsem se pokusil predikovat, co příjde v roce 2020:
  • Tento rok přijde světová ekonomická krize.
  • Začne se zdražovat energie a základní zdroje jako jsou potraviny, voda, doprava.
  • Realitní trh bude klesat nebo stagnovat - již nemá kdo kupovat.
  • Cena ropy, plynu a elektřiny bude růst setrvale.
  • Změní se klima, léto bude velmi horké, přijdou návalové bouřky s kroupami a přívalovými dešti.
  • Po světě začnou konflikty mezi lidmi a státy.
  • Bude oslabena role institucí a států, začnou více dominovat mocenské a korporátní skupiny.
  • Začne se schylovat ke střetu mezi starší a mladší generací. 
Svůj postoj ohledně klimatu jsem to již korigoval a v realitách jsem se taktéž spletl. Bylo to z důvodu, že jsem přesně nechápal mechanismus, přes který se vytištěné peníze pumpují do ekonomiky a taktéž jak funguje celý bankovní kartel.

Co všechno se pro mě změnilo


Když už jsme tedy za covidem a vidíme, jak to všechno skutečně bylo. Hodně věcí se změnilo.
 
V současnosti bych řekl, že hlavní problém není změna klimatu ale skutečný rozpad společnosti, absolutní devastace přenosu informací, korupce vědy a ztráta jakékoliv racionální komunikace mezi lidmi. 

Reálně tu skutečně máme kolem cca 80% lidí, kterým je vlastně jedno, co je realita nebo že dělají něco co nemá smysl. Tito lidé jsou takzvaně "nehratelné" charaktery. Jim prostě něco nařídíte a oni to udělají, bez jakékoliv úvahy nebo myšlení, naopak pokud jim oponujete postaví se proti vám, protože oni mají pokyny, které musí vykonat. To považuji asi za největší ohrožení v současné době. 

Velmi zarážející je, že tohle je v celém světě stejné. Kdyby mi to někdo řekl před covidem, nevěřil bych mu. A úplně pravdivě nechápu, jak evolučně tito lidé byli schopni přežít přirozený výběr. Jediné co mě napadá, je že nyní jsme jedná velká entita, která si navzájem nekonkuruje.

Ještě pár faktografických věcí, když covid začal tak mi bylo 27 let. Během covidu jsem slavil dvakrát narozeniny ale většina mých bývalých přátel v podstatě zmizela, párkrát jsem se viděl ať už se spolužáky nebo známými ale tam se nebylo o čem bavit. Pro ně byla jakákoliv informace o realitě nepřijatelná "dezinformace" a vlastně se s nimi nebylo o čem reacionálně bavit. Oni jsou ta skupina, která by v případě ohrožení by neutekla nebo nepodnikla žádnou akci na jejich záchranu. Což bohužel platí taktéž o mojí rodině a bývalé partnerce.

Velmi zajímavý byl vývoj sociálních sítí a médií. Za mě je tohle v podstatě ten nástroj, který tu společnost kompletně rozeštvává a staví proti sobě. Stará sociální média a noviny bych popsal jako šiřiče nenávisty, hněvu a vládní či korporátní propagandy. Není tam skutečně již žádná jiná hodnota a jejich čtení slouží pouze k tomu, pochopit co zrovna za příkazy mají běžní občané a koho mají přikázáno nenávidět. 

Ohledně ekonomiky se naplnily všechny predikce, které jsme měli na začátku. Inflace byla asi 100%, ceny nájmů a bytů snad ještě více. Patrně se ta situace v některých ohledech může ještě zhoršit.

Protestní hnutí proti covidu

K protestům proti covidu a společnosti asi jenom krátce - to co jsme zažili mi kompletně převrátilo vidění společnosti a světa kde žijeme. Rozhodně historie u nás a jinde se skutečně opakovala, o tom není sporu. 

Co mě asi nejvíce překvapilo byla kompletní apatie lidí. Nevím zda to bylo špatným plánováním nebo předčasným optimismem ale zde nebyla jakákoliv vůle a stále není s lidmi o něčem komunikovat nebo spolupracovat. 

Příležitostí bylo mnoho a kdokoliv mohl začít ať už se přidat či požádat o pomoc nebo spolupráci ale v realitě to bylo naopak, lidé se mnohem raději uzavřeli do vlastních bublin, ignorovali ostatní a naopak spory mezi sebou ještě vytvářeli. Pro mě to značí, že společnost byla atomizovaná už předtím a naopak i ty protestní hnutí, minimálně formovaná z počátku k té atomizaci ještě více přispěli. Mohl to být omyl nebo neznalost ale fakt je, že organizace nebo snaha o spolupráci rozhodně nebyla hlavním cílem těchto protestů. Jejich cíl alespoň zde byl získat politická moc pro tu danou skupinu, nikoliv oprava systému nebo zabránění škod. 

Ohledně viru, nevěřím tomu, že tu bylo něco smrtelného. Skutečně se jednalo pouze o propagandu a politickou šarádu s cílem transformovat ekonomiku a systém. Možná taktéž zakrýt transfer majetku a rozpoutání války. 

Retrospektivně jsem na velmi mnoho věcí změnil názor, taktéž pro mě akademie již ztratila jakoukoliv kredibilitu. Nerozumím tomu, jak mohou vzdělaní lidé mít takový problém poskládat fakta nehledě na jejich neochotu o nich diskutovat. Pak se jedná skutečně pouze o placené vládní úředníky a to je asi to korektní označení.

Kde je stále problém? 

Po zkušenosti z minulosti, vidím jako velký problém nenávist a kompletní manipulaci společnosti pomocí sociálních sítí a médií. To je patrně ten nejpalčivější problém a jeho řešení je ve směs jednoduché. P

řestat tyto věci, které podporují hněv, nenávist a zlo ve společnosti financovat, používat, propagovat a vůbec si jich všímat. Stejně jako zdiskreditovaných novinářů, žurnalistů, vědců, komentátorů a všech, kteří během covidu šli společně s propagandou režimu. 

K tomu mohou sloužit nové sítě, vlastní fóra, nové blogy a hlavně pochopení, že většina mainstreamové kultury je pouze reklama či politická propaganda. 

Taktéž televize a vysílání filmů či pořadů by se mělo změnit, ideálně vrátit zpět do formátu placení, diváci jsou nuceni platit za kvalitu a nestávající se konzumenty reklamy za služby zdarma. 


Česká Republika


Krátce se možná ještě zastavím u České Republiky. Já asi úplně fakt nerozumím tomu, co konkrétně se honí hlavou lidem v České Republice. Opravdu to nechápu, mezi nimi chodí lidé, kteří jsou z ciziny, je tu obrovské množství uprchlíků z Ukrajiny, Američanů, Němců a všech dalších a oni přesto nejsou schopni nějakým způsobem pospojovat si dohromady těch několik věcí.

Sporty jsou u nás nějakou výsadou pro privilegované, lidé spolu o ničem nemluví, všechno je v podstatě komerční nebo politické. Praha sama o sobě je svět sám o sobě a lidé, kteří měli být vzdělaní a chytří jsou v podstatě tupci.

Já k tomu asi nemám moc vysvětlení, jenom prostě je potřeba přidat se do dementních skupin, které jsou nějaké bubliny co odmítají veškerou realitu a komunikaci se zahraničím. Přijde mi, že si hrajeme na nějakou světovou elitu a to i potom, co jsme skutečně prohráli válku, nemáme kde bydlet, populace je nemocná, deprimovaná a skoro před vymřením. Nevím, co těm lidem příjde na tomhle vtipné ani co ještě mají dál skrývat ale ptát se nebudu.

Možná je skutečně lepší nebýt s tou naší skupinou a snažit se spíše udržovat kontakty se zahraničním. Pochybuji, že tu najdu někoho, kdo by dokázal tohle pochopit nebo nějakým způsobem vůbec se zlepšit nebo změnit. 

Když čtu konverzaci na Twitteru nebo někde, oni opravdu žijí v nějaké bublině nebo něčem takovém. Já si ale nedovedu představit, že ta společnost jak je teď tak bude takhle pokračovat i dále. Pokud tohle někdo ví, tak prostě podle mě musí vidět, že to co se tu děje není normální a těžko to tak může pokračovat. Přesto, máme tu reprezentaci a evidentně i velkou skupinu, která to prostě není schopná pochopit. 

Praha jako taková alespoň nyní se zdá zablokovaná, nepřijde mi, že by mělo smysl teď se tam snažit zůstat. Je tam obrovská Ukrajinská komunita a v podstatě všichni Češi, kteří patrně pracují pro nějaké korporace.

To co já teď potřebuji, jsou nějaký lidi co nežijí u matky nebo otce z komunismu ale nějakým způsobem chápou situaci a chtějí něco dělat. Ideálně asi lidi, kteří byli v zahraničí a vrátili se zpátky. 


Z nějakého důvodu u nás pořád panuje nějaká rivalita a absolutní neochota pomáhat ostatním. To doufám, že se nyní změní. 






14 listopadu, 2024

Lze tohle ještě vůbec uzavřít?

Podzimní vzpomínání, Americké volby a zamyšlení, zda má tohle vůbec nějaké reálné rozuzlení.

Přiblížil se podzim, doba teplých bund, šál, čepic, rukavic a ranních mlh společně s temnými večery. Tyto doby bývaly dříve vyhrazeny klidnému rozjímání u rodinného krbu, popíjení čaje a vyprávění pohádek či příběhů. Bývala to taktéž doba večírků, svařeného vína a vyletění v přírodě.

Jestli mě moje paměť neklame, všechny tyto věci skončili za covidu. Konkrétně tehdy, když velká část společnosti připustila, aby hláška “Neslavte Vánoce”, “Nestýkejte se”, “Nenavštěvujte se” a “Nejezděte za babičkou či dědečkem” byla hrdinné heslo, které všichni akceptovali jako nutnou oběť pro blaho společnosti. Nebyly to pouze slogany ale taktéž zákaz shromažďování, při kterém kromě oficiálních orgánů horliví lidé ve vlastním zájmu poctivě sledovali, zda toto pravidlo někdo neporušuje s prstem připraveným na tlačítku rychlého vytáčení policie. 

Nechci zde popisovat, jak ponižující bylo nosit roušky, dodržovat rozestupy jako malé děti nebo nechat na sebe štěkat od personálu na všemožných místech. O tom už jsem psal mnoho a v zahraniční literatuře je to taktéž velmi dobře rozebráno. Stejně tak zde nechci mluvit ani o tom, kolik újmy způsobilo uzavření škol, sportovišť, kulturních zařízení a vyhození části obyvatel ze společnosti, kteří se rozhodli pro volbu, zda tuto život-chránící vakcínu chtějí či nikoliv. 

Kromě všech těchto zákazů tu byl taktéž zákaz mluvení. Ač se to může zdát neuvěřitelné, nebylo dovoleno se vyjadřovat nikomu, kdo nesdílel společný názor a projevoval skepsi či přímo kritiku těchto opatření. Proto taktéž články, které jsem psal nebo publikoval se nikdy nedostaly do éteru nebo je nemohl nikdo sdílet. Těch věcí bylo více, od cílené cenzury vládních úředníků či policejních orgánů až po tresty 5 let vězení za vyjádření názoru, který patrně zpětně mohl být i pravdivý. Nešlo tedy pouze o korupci, zde se jednalo o kompletní umlčení (někdy i násilné) té části společnosti, která na ni poukazovala. 

To všechno se zde odehrávalo a nikdo nevěděl proč. Nyní, po Amerických volbách, které skončili vítězstvím Donalda Trumpa a taktéž Elona Muska (Twitter Files) a taktéž Roberta F. Kennedy (Covid odboj) se zdá, že se mainstreamový příběh najednou změnil. Všechny ty věci nebyly pouze konspirace, snůška blábolů nebo výmysly Ivony Dvořákové z Horní Dolní, všechny tyto věci se opravdu staly a byly spáchány velmi závažné trestné činy s mnoha důsledky a mrtvými. 



Velmi přízračně, se taktéž začal měnit proud vyprávění v hlavním českém médiu - tedy České Televizi. Ač je to s překvapením, již se mluví otevřeně o propadu ekonomiky, inflaci, poklesu mezd, problémech na Ukrajinské frontě, jsou zde zprávy o výběru členů Trumpovi administrativy, kteří přímo tvrdí a zastávají názory, za které se u nás trestalo vězením. Tento příběh rozhodně otřese neochvějnou zdí našich intelektuálních elit a udělat z těchto 4 let smysluplnou pozitivní historku, ve které všechny názory, které byly perzekuovány se ukáží být pravdivé je velmi těžké. Nemyslím si, že by ani největší naši marketingoví specialisté toto dokázali ale třeba mě překvapí.

Já osobně se domnívám, že změna v Americe už sama povede k ukončení perzekucí u nás. Nyní tyto perzekuce ztrácí smysl, jelikož perzekuovaná strana je v USA u moci a taktéž zde není již finanční motivace, která by ji zaštiťovala. Lajcky řečeno, vše již bylo rozkradeno a nyní nás čeká velmi drsný dopad do reality. Což můžeme pozorovat denně při nákupech, pronájmech bytů či snaze koupit nemovitost. O máslu nemluvě. 

Nyní ale k nějakému reálnému rozuzlení celé této patálie. Již dříve jsem psal o “Obdivuhodném tichu” a bohužel se nejenom potvrdilo ale ještě stále trvá. Problém spíše spočívá v tom, že tyto věci jsou u nás skutečně velmi hluboce až generačně zakořeněny. Mě to dříve nikdy nenapadlo ale v podstatě celá naše DNA musí být poskládaná z potomků nebo genů, kteří většinu těchto systémů přežili a tedy podřídili se. Takovéto geny už patrně evolučně nejdou odstranit pouhou změnou systému a jak jsme viděli za covidu, stále se vrací zpět do starého a známého systému, ve kterém fungují nejlépe. Taktéž nyní rozumím tomu, čemu se v Německu říkalo “Kolektivní vina" (Kollektivschuld), která pocházela z období národního socialismu před druhou světovou válkou.

Já jsem se této kolektivní vinně vyhnul a to tím, že jsem byl narozen až po revoluci a taktéž tím, že jsem se za covidu odpoutal od společnosti a ač nerad, byl vyhozen jak ze společnosti tak z větší části rodiny, okruhu známých, přátel, spolužáků, kroužků a jednou i z práce. Nyní ale jak fungovat se zbytkem společnosti, který má tuto kolektivní vinu na sobě. Problém tady bohužel je, že tito lidé vlastně ani neví, co se kolem nich děje. Jak je tedy chce vinit? A to myslím zcela seriózně. 

Jak vím z rozhovoru s jedním pánem na ulici valná část společnosti nečte, neposlouchá a nepotřebuje se vzdělávat, je jim to takzvaně jedno. To samozřejmě není tak úplně pravda, oni čtou a nebo poslouchají ale pouze to, co je v oficiálním rádiu, kanále nebo jim to pustí spřátelená strana. Jinak by přeci za covidu nemohli vědět, jaká opatření mají dodržovat. Problém ale je, že k nim se nikdy nedostane nějaký hlubší rozbor, ponaučení nebo nedej bože morální lekce z všech věcí, kterých se dopustili nebo která zapříčinili. V tomto případě je skutečně pro ně výhodné nečíst, neargumentovat a nepřipouštět jiný názor. Otázka ovšem je, zda a to jsem psal již taktéž dříve, tato strategie může být účinná v 21. století informačních technologií. Dle mého názoru se nevyhnou alespoň minimální intelektuální otočce, která jim bohužel naboří jejich tvrdě vydobytý systém. 

Jak ale s tím dále. Tedy mojí vizí nikdy nebylo poukazovat na nešvary společnosti nebo se snažit získat peněžní zisk z politických výhod - taktéž jsem za to nikdy nedostal ani korunu. Cílem všech těchto článků bylo pokusit se zabránit zkáze a zvýšit povědomí ohledně chyb, které směřovali ke stavu, ve kterém se již pomalu nacházíme.

Co z toho plyne. Dle mého nemá smysl intelektuálně se pokoušet rozebrat všechny tyto souvislosti, globální události, finanční toky a celý komplexní systém, jak se vlastně covid a celé to čtyřleté období povedlo realizovat. Byla by k tomu nutná vysoká dávka inteligence, chuti věci řešit, čas a taktéž otevřená diskuze, která v Čechách rozhodně není pravidlem a snad není ani tradiční, co tak pozoruji. 

Přikláním se k svému dřívějšímu závěru a to jak už z historických, jazykových či kulturních tradic, že zkrátka o samotném období se v České Republice bude mlčet a nebude se diskutovat. Rozhodně se přiřkne morální výhra protistraně ale to pouze z důvodu změny v zahraničí, domácí tlak bohužel na tyto věci nemá takový vliv, jak bychom si rádi mysleli. Proto se domnívám, že český intelektuální prostor bude vyhrazen spíše těm stejným věcem, které se neustále opakují a hlubší intelektuální rámce bude třeba vždy diskutovat či rozebírat na zahraniční půdě. 

Rozuzlení jsme tedy dostali v podobě výhry naší strany v Amerických volbách, budiž to zadostiučinění a doufejme, že naše historie se snad nebude znovu opakovat, tak jako po druhé světové válce, kdy to byly právě Američané, kteří osvobodili Evropu. S tímto pocitem, si jdu užít oslavy 17. listopadu a podívat se, zda vypadají už trošku lépe, než před 4 lety.